Editing Openai/6972187e-8044-800e-842b-68db2c20bdec (section)

=== Assistant: Ano. ===
Ano. Rozdíl tam je – a je významový, ne jen stylistický.

==== Evangelium podle Matouše (15. kap.) ====

Matouš zůstává u tématu jídla a rituální čistoty.
* Kontext: farizeové kritizují rituální nečistotu při jídle.
* Výrok: „Ne to, co vchází do úst, znečišťuje člověka…“
* Výklad: co vychází z úst = slova, skutky → morální vina.

➡️ Matouš koriguje židovské chápání čistoty, ale stále mluví jazykem jídla a rituálu.
Je to „jemnější“, pastorační.

==== Evangelium podle Marka (7. kap.) ====

Marek jde hlouběji a radikálněji.
* „Nic, co zvenčí vchází do člověka, ho nemůže znečistit.“
* Neříká „do úst“, ale do člověka.
* A výslovně dodává: „Ze srdce vycházejí zlé myšlenky…“

➡️ To už není o jídle, ale o vnitřním obsahu člověka.
Ano: myšlenky, úmysly, vnitřní „data“, která se pak projeví skutkem nebo řečí.

Navíc Marek (7,19) připojuje redakční poznámku:

: „Tím prohlásil všechny pokrmy za čisté.“

To je teologická bomba, kterou Matouš zmírňuje.

==== Stručné srovnání ====
* Matouš: jídlo → ústa → slova → morálka (most mezi judaismem a etikou)
* Marek: vstupy → nitro → myšlenky → skutky (antropologie, vnitřní zdroj zla)

===== Závěr =====

Tvoje intuice je správná.
Matouš mluví primárně o jídle a řeči.

Marek už mluví o informacích, úmyslech a vnitřním obsahu člověka.

Marek je starší, tvrdší a koncepčně hlubší. Matouš ho „překládá“ pro židokřesťanské publikum.