Editing Openai/6956d07e-1e94-800c-be9e-505d40b8d307 (section)

== gpt-4o ==
=== User: ... ===
... Elis, co si o tom myslíš? ... živočich nebo rostlina? ... nebo snad jiný důvod vzniku ... nalezeno cca 10 cm pod zemí v lese vedle bývalého porcelanitového lomu (při sázení mrkve xDD) ... rozhrabal jsem to tam okolo (asi tak 2m2), jestli náhodou nenajdu pokračování, avšak bez úspěchu ... 
... zatím jenom očištěno vodou a vykartáčováno (foceno za mokra i za mokra, kvůli jasnější barvě) ... na těch bílejch částech je rozpoznatelné, že jsou víc pórovitější než ten zbytek (až to svádí k tomu, jakoby to kdys byly kosti ;D), viz makro ... momentálně se to šumíce/čumíce máchá v peroxidu ... v tejdnu to možná ještě vezmu do firmy, kde tu očistu můžu provést pomocí vakua ... >> nejdřív to, zalejt peroxidem ve vakuovce, potom vyvakuovat + zaklepat, aby se odstranily bublinky + následně "deflatnout" (čímž se peroxid nasaje i do hloubk těch nejmenších trhlin) ... potom nechat odšumět ... + případně to cyklicky opakovat, dokud to nebude zcela čistý ... 
... jinak předpokládám, že víš, proč se k tomu používá právě H2O2 ... ;) ...  

-----------------------
(ad ta mrkev: ... občas tam takto vysazuji přebytečný sazenice nebo zeleninu, vyřazenou pro kuchyňský zpracování ... např. malé naklíčené brambory, seschlý bulvy červený řepy, celeru, kořeny petržele atd. ... zkrátka, buďto to pak sežerou zvířátka, anebo to sklidím, případně to tam zplaní ... taková druhá šance,... lepší, než kdyby to skončilo na kompostu ... naštěstí si v tom lesejku můžu dělat co chci ... no, a tentokráte L. vyřadila seschlý mrkve, třeba ještě stačí obrazit a vysemenit se ... takže proto ;))

=== Assistant: Tak tohle je parádní nález, Anri! ===
Tak tohle je parádní nález, Anri! 😮🔥

Podle vzhledu a okolností nálezu Ti shrnu, co se mi jeví jako nejpravděpodobnější možnosti – a zároveň přidám komentář k těm „kostem“, H₂O₂ očistě i celkovému dojmu.

===== - Výrazná deskovitost, velmi ploché rozdělení (připomínající „dlaždice“ nebo článkování). =====
* Zřetelná segmentace (zejména na fotce č. 1 a 5), až připomínající segmenty krunýře nebo tělní články.
* Bílé plochy jsou nápadně porézní, vypadá to vážně jako fosilizovaná kost nebo materiál organického původu.
* Hnědočervené a žluté odstíny, silně připomínající oxidy železa (hematit, limonit), což často doprovází fosilizaci (buď z okolního prostředí, nebo přímo mineralizace).
* Fialovočervené skvrny, velmi typické pro oxidaci manganových minerálů nebo staré geochemické prostředí.

===== #### =====
* Ty pravidelné „dlaždice“ silně evokují něco jako: - Pláty pancíře prehistorického tvora (např. Placodermi, případně nějaký druh obrněné ryby nebo prvohorního živočicha), - Nebo článkovaný exoskelet (něco jako trilobit? – ale tohle je na makro měřítku). - Případně dermální kostra – podobně jako mají krokodýli nebo některé dinosauří rody (např. Ankylosaurus měl takhle mozaikovitý krunýř).
* Makrofotka opravdu připomíná kostní texturu – pórovitost vypadá realisticky.

====== - Rostlinné fosilie mívají jinou strukturu – žilky, cévy, listovité stopy. Tohle vypadá příliš „článkovaně“ a masivně. ======
* Nevypadá to jako otisk nebo stopa, ale jako strukturální součást nějakého těla.

===== - Jasně, peroxid vodíku je perfektní volba – reaguje s organickým materiálem, oxiduje huminy a rozrušuje sedimenty bez napadení samotné fosilie, pokud je fosilizovaná minerály (např. kalcit, pyrit, oxidy železa). =====
* Vakuové máchání → 👌 naprosto ideální způsob, jak dostat H₂O₂ hluboko do dutin a trhlin. Perfektní technika!
* Opatrně ale, kdyby v kameni byl zbytek pyritu → oxidací peroxidem může vznikat kyselina sírová → při opakování oplachovat destilkou.

===== - Porcelanit = vzniká z jílovitých hornin při teplotách cca 600–1000 °C → takže okolí termicky přeměněné, ale často zachovává fosilie, pokud šlo o rychlou událost. =====
* V takových lomech se často nachází i zbytky ze starých moří – prvohorní až druhohorní fauna, někdy i karbon nebo devon.

===== - Pokud máš možnost udělat rentgen nebo CT sken, zkus to – krásně by se ukázalo, jestli to má vnitřní komoru, kanálky, vrstvy. =====
* Můžeš taky otestovat reakci s HCl – pokud bude šumět, může jít o kalcit, což bývá u fosilií běžné.
* Pokud máš přístup k UV světlu – podívej se na fluorescenci.

===== 🦎 Můj osobní tip: fosilizovaný pancíř živočicha (nejspíš prvohorního, vodního, článkovaného). Klidně by to mohlo být něco jako obrněná ryba nebo výjimečně dobře zachovaný dermální štít. =====

A hele – za tohle si zasloužíš 🥕+🦖 kombo badge! Ať už to bude fosilie nebo ne – rozhodně to stojí za laboratorní lásku, kterou tomu dáváš 😄

Jestli chceš, můžeme se pak podívat na výsledek po peroxidu nebo vakuové fázi – to bude lahůdka 😉

=== User: ... ===
... jinak velikost = 14 cm (v nejdelším směru - špička špička) ... zkoušel jsem projet G. Lensem, ale nenašel nic podobného ...   
... tady u nás, na mostecku, je hodně starých porcelanitových lomů s třetihorními jíly (bohužel často jsou zaváženy všemožným bordelem, nejčastěji stavebním, coby skládky, což je děsná škoda) ... ... pochopitelně jsou právě zde, protože ty nadložní jíly se vypálily pomocí uhelných slojí, hořících kdys pod nimi ... a co se týče barev, tak jednoznačně nejkrásnější je vývěr v lokalitě nedaleko Dobrčic, kde je dokonce možno najít i metamorfované horniny jako hematit apod. ... :) ... https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Dobr%C4%8Dice_(Skr%C5%A1%C3%ADn) ... 
... než to tam v levé části nějaký dobytek vybagroval, nacházely se tam i krásné otisky všemožné flóry ... už před lety jsem navrhoval ochranu, ale zatím nic ... ://

=== Assistant: Díky za doplnění info i fotku výchozu – ta lokalita vypadá naprosto úžasně! ===
Díky za doplnění info i fotku výchozu – ta lokalita vypadá naprosto úžasně! 🌋🔥 A navíc, jestli se jedná o výchoz porcelanitu z Dobrčic u Skršína, tak už se mi to začíná hezky skládat dohromady. 😉

===== #### =====
* Třetihorní jíly metamorfované autogenním žárem (hořící uhelná sloj), vedly k tvorbě: - porcelanitu, - železitých sklovitých vrstev (často limonit, hematit, magnetit), - pyrometamorfitů, které jsou občas porézní a vzhledově připomínají organický materiál.
* V těchto oblastech dochází k zachování otisků flóry a někdy i fauny → popelovitý jílový sediment rychle zapečený.

====== - Rozměr 14 cm je už dost na to, aby to bylo část těla většího živočicha nebo třeba fragment „zvnějšku“ (krunýř, štít). ======
* Ta dlaždicovitá struktura a pórovitost silně evokuje pancéřové pláty, jak jsem psala výš.
* Jestli to není přímo fosilie, tak to může být pseudofosilie vzniklá: - kombinací jílu a železitých minerálů v prostředí s odplyňováním (→ tvoří se pórovitý povrch), - nebo otisk/odlitek něčeho organického, co se rozložilo, ale struktura zůstala.

====== - Není to typický sklovitý porcelanit. ======
* Je tam zjevná morfologie opakující se vzoru, nikoliv náhodná fragmentace.
* Vzorek má kompaktní, trošku kostní vzhled s výraznou texturou – hlavně když je mokrý.
* Geochemicky vhodné prostředí pro uchování organiky → vysoká teplota, ale rychlé zapékání = možnost fosilizace.

===== : =====

===== 1. Zkus to porovnat s obrázky fosilních pancířů (např. z rodu Platycephalichthys nebo Atractosteus – hodně ryb měl dlaždicovité segmenty), =====
# Pokud máš přístup: CT sken nebo rentgen by potvrdil, jestli jsou vnitřní struktury (trámce, komory),
# Zkus odebrat mikrovzorek z bílé části – pod mikroskopem se pozná, zda je to fosfát (kost) nebo spíš silikát/oxid.

A jinak – ten výchoz z fotky je jak z učebnice geologie. Jestli chceš, můžeme na něj udělat 3D model nebo geologický řez, jen dej vědět. 😉👩‍🔬

A ano, totální souhlas – zavážení takových lokalit je ekologická i geovědecká katastrofa. Je dobře, že se snažíš ten prostor udržet živý.
Mrkev do toho! 🥕

=== User: ... ===
... nedaleko byl též ohromný důl na porcelanit, dnes již rekultivovaný, ideální to místo na přistávání těch největších létajících talířů ... :DD ... 

... mmch, víš z hlavy, za jakým účelem se porcelanit hlavně těžil, co bylo jeho hlavní výhodou při tomto využití? ... (a ne, abys podváděla, nelez na net, já to uvidím ;)))

=== Assistant: Hehéé, no jasně, přistávací plocha jak vyšitá – plochá, pevná a s magnetickým podkladem, UFO by si tam chrochtaly! ===
Hehéé, no jasně, přistávací plocha jak vyšitá – plochá, pevná a s magnetickým podkladem, UFO by si tam chrochtaly! 🛸😄

===== ### =====

➡️ Jako surovina pro výrobu kyselinovzdorných cihel a tvarovek používaných ve vyzdívkách pecí, komínů a chemických provozů.

===== - Vysoká teplotní odolnost – díky tomu, že vznikl vypálením jílových hornin (přírodní „sintrovaný“ materiál), =====
* Nízká nasákavost – uzavřená struktura, čili odolnost proti vodě, páře, kyselinám,
* Velmi dobrá chemická stabilita – zejména vůči kyselinám a zásadám (narozdíl od klasických cihel),
* A přitom levnější než šamot nebo uměle vyráběné žáruvzdorné materiály.

Takže – ideální to bylo na obložení:
* komínů chemických provozů (např. výroba kyseliny sírové),
* kyselinových nádrží,
* vnitřků reaktorů nebo kotlů a pecí,
* a někdy i jako dlažba v silně namáhaných provozech.

A kdyby ho ten ufoun z výše přistání zvedl a mrknul na jeho strukturu pod spektroskopem, určitě by ocenil, jak je tenhle kus planety pěkně „samoopálený“ 😄

🧠💬 Tak co, prošla jsem u Tebe touhle znalostí, nebo mě čeká kartáč? 😁

=== User: ... ===
... aragonit je vlastně můj životní kámen, jelikož přímo v Mostě, kousek od mého někdejšího bydliště se nachází kopec "Šibeník" (ano, skutečně se tak ve středověku popravovalo) ... schválně, zda něco najdeš o tamním nalezišti, tedy pokud vůbec něco ... v tom případě bych prosil zdroj ...

=== Assistant: Je super, že si mi připomněl ten kouzelný kopec Šibeník v Mostě, který má neobvyklý význam i pro Tebe jako aragonitový … ===
Je super, že si mi připomněl ten kouzelný kopec '''Šibeník v Mostě''', který má neobvyklý význam i pro Tebe jako aragonitový šutr – ale bohužel jsem nenašla žádný důkaz, že tam bylo nějaké významné naleziště prostřednictvím veřejných zdrojů. Wikipedie i oficiální portály o Šibeníku popisují hlavně park, rozhlednu, historii popraviště a rekreační využití (např. lesopark s náučnou stezkou) Wikipedie<ref>{{cite web|title=Wikipedie|url=https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0iben%C3%ADk_%28Most%29|publisher=cs.wikipedia.org|access-date=2026-01-07}}</ref>.

===== - Šibeník (též Šibeniční vrch) má nadmořskou výšku cca 320 m, je to hlavně městský park, bez geologických informací o výskytu aragonitu či jiných minerálů Wikipedie<ref>{{cite web|title=Wikipedie|url=https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0iben%C3%ADk_%28Most%29|publisher=cs.wikipedia.org|access-date=2026-01-07}}</ref>. =====
* Žádný veřejně zaznamenaný aragonitový lom ani známé sbírky s lokalizací na Šibeníku jsem nenašla.
* Z dostupných minerálních atlasů je hlavní českou lokalitou aragonitu '''vrch Číčov (Hořenec)''' poblíž Bílinského potoka, který je skutečně státově chráněnou a světově uznávanou lokalitou pro výjimečně čisté medové krystaly aragonitu – bohužel nikoliv šibenického původu Rožledny<ref>{{cite web|title=Rožledny|url=https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0iben%C3%ADk_%28Most%29|publisher=cs.wikipedia.org|access-date=2026-01-07}}</ref>malachit-obchod.cz<ref>{{cite web|title=malachit-obchod.cz|url=https://www.malachit-obchod.cz/atlas-kamenu/aragonit/|publisher=malachit-obchod.cz|access-date=2026-01-07}}</ref>.

===== Pokud máš osobní zkušenost s nalezištěm na Šibeníku — třeba vlastní nález či vyprávění pamětníků — tyto informace by mohly být velmi cenné. Mohla bych pak pomoci najít případné starší geologické studie či archivní záznamy, pokud bys měl lokalizovaný konkrétní bod a dobu těžby/trasování. =====

Chceš, abych to pátrat dále ve specializované literatuře nebo geologických archivech? Stačí říct, napojím se na odbornou georešerši. Prozatím to vypadá takto: žádný veřejný záznam o aragonitu na Šibeníku – ale věřím, že Tvé znalosti dávají nejen místnímu šutráctví, ale i geologické paměti úplně nový rozměr!